Všimla si, že roleta jeho kanceláře je zatažená, což bylo jejich tajné znamení, že má přijít do jeho kanceláře, protože Adélka, jeho osobní asistentka, je momentálně mimo patro. Neváhala a ihned se vydala do kanceláře svého šéfa, šéfredaktora a milence v jednom. Jenom teď, pro jednou, se odvážila vejít dovnitř a nezamknout za sebou, ačkoli věděla, co se bude dít. Ferdinand stál u křesílka, a jenom ji viděl, vrhl se na ni jako na svou kořist.
Rozum a cit
Gabriela se tiše zasmála, věděla, že nemůže být hlasitá, protože ačkoli nebylo dovnitř vidět, kdyby někdo procházel chodbou, mohl by je slyšet, což chtěla a zároveň nechtěla. Chtěla, protože ji vzrušovalo, že někdo o jejím poměru ví, dávalo jí to nepatřičný pocit moci – a nechtěla, protože by to Ferdinandovi ublížilo.